US Doctrine
ISERI, E.
The US Grand Strategy and the Eurasian Heartland in the Twenty-First Century.
Routledge, 2009.
Hlavní linka Iseriho práce se snaží ukázat, že ultimátní cíl velmoci dosáhnout globální hegemonie – ústřední princip ofensivního realismu – je současně i stěžejním bodem Velké strategie US: spojené státy usilují o udržení hegemonie rozdělením (prevencí sjednocení) největšího pevninského celku Eurafrasie (Afrika, Asie, Evropa) v jeho středobodě – často zvaného jako Eurasia Heartland a později Eurasia Rimland. Stragii lze surově shrnout jako: pokud se kdokoliv bude snažít být silnější než my, budeme jej s předstihem nejprve likvidovat ekonomicky a pokud to nepomůže, tak vojensky.
Války v Iráku, Afghánistánu, Indopacifiku a nyní i Ukrajině jsou názornou nejflagrantnější ukázkou, ale list zahrnuje nejméně 26 světových konfliktů..
Text detailně uvádí zdroje, které je dobré checknout, aby bylo zřejmé, že tato svým způsobem agrese není libovůlí US, ale je to v DNA všech národů a je třeba tomu IMO čelit apelem na velmoci co nejvíce respektovat a rozvíjet nestranný mezinárodní systém.
Spojené státy jsou izolované oceány – Stopping Power of the Sea (Mearshimer) od Eurafrasie a nejsou tak přímo vojensky ohroženy, stejně ale podnikají vojenské zásahy na východní polokouli. Primárním účelem těchto intervencí není zajištění vlastní (vojenské) bezpečnosti, ale zamezit vzestupu jakékoliv jiné konkurenční velmoci, zejména vojenskou podporou „otevřeného“ či „svobodného světa“ (Bacevich, 2002) na strategických místech, pro souhrn specifických strategických účelů, kterými je v konečném důsledku právě zajištění světové nadvlády. Historicky je geopolitický nejstrategičtějším místem právě střed Eurasie – centrum největšího pevninského celku s mj. největšími nalezišti ropy.
US nikdy nedělalo příliš tajnosti, že kontrola centra jako určitého středo-kruhu – srdce Eurasie (Asie, Evropa) respektive Eurafrasie (oblast Kavkazu (Azerbajián, Gruzie, Arménie – Caucacus) a se svými samotnými nalezišti zajišťuje Spojeným státům prakticky kontrolu nad celým světem. V q4 2022 lze dodat, že spolu s Makedonií v této skupině státu vede Ukrajina, jako určující aktér skupiny GUAM. Tedy nerostná naleziště jsou sekundární motiv k americké okupaci vnitřní Eurasie (Kanada a Venezuela mají jen o něco málo méně ropy jako blízký východ) či dalších zemí, primární motiv je zajištění kontroly nad soupeřícími velmocemi. Svoboda je při nejlepším terciální stále však signifikantní důvod – viz George Kennan jeden z hlavních zakladatelů Velké strategie US: We have about 50 percent of the world’s wealth, but only 6.3 percent of its population. .. Our real task .. is to .. maintain this. We should cease to talk about vague and unreal objectives such as human rights, the raising of the living standards, and democratization. The day is not far off when we are going to have to deal in straight power concepts.” (24: Clark, 2005.)
Před okupací blízkého východu s cca 40 % světových fosilních nalezišť byly tyto trajektorie načrtnuty v Project for the New American Century: Statement of Principles PNAC (Clinton Administration, 1997): We aim to make the case and rally support for American global leadership. A v tomto ohledu se následně uvádí: We need to increase defense spending significantly if we are to carry out our global responsibilities. Základní charakter PNAC načrtl již v roce 1992 ministr obrany Paul Wolfowitz: The number one objective of U.S. post-Cold War political and military strategy should be preventing the emergence of a rival superpower.” (Wolfowitz, 1992). Víceprezident Dick Chaney v náčrtu dodal: US musí zajistit “deterring any potential competitors from even aspiring to a larger regional or global role.
Obdobně byl pod PNAC byl dále vydán dokument: Rebuilding America’s Defenses: Strategies, Forces and Resources for a New Century: No other nations will be allowed to ‘challenge’ US hegemony a dále pak: US military dominance .. has required the reintegration of the post-Soviet space into the US-controlled world economy. The vast oil and natural gas resources of Eurasia are the fuel that is feeding this powerful drive,..[32]
Úlohu Eurasie jako klíčové oblasti k zajištění světové Americké nadvlády uvedl již Sir Halford Mackinder na počátku 20. století v Eurasia Heartland Theory. (Mackinder, 1904 a 1919)
Na teorii dále za studené války navázal Nicholase Spykmana konceptem Rimland of Eurasia: která pouze rozšířila heartland o Asijské pobřeží Pacifiku.
George Kennan (1904-2005) uvedl containment policy – které se stalo jádrem Truemanovi doktríny, následně politiky studené války a nyní je uplatňováno na Čínu:
The National Security Strategy of the United States of America (1988): Since 1945, we have sought to prevent the Soviet Union from capitalizing on its geostrategic advantage to dominate its neighbours in Western Europe, Asia, and the Middle East, and thereby fundamentally alter the global balance of power to our disadvantage.. (prezident Regan)
A National Security Strategy for a New Century (1998): Cíl US je prevent energy transport unification among the industrial zones of Japan, Korea, China, Russia, and the EU in the Eurasian landmass and ensure the flow of regional energy resources to US-led international oil markets without any interruptions. [35]
Obdobné lze sledovat v Silk Road Strategy Act (1999), či dále Zbigniewa Brzezinskiho (víceprezident Cartera) v knize The Grand Chessboard: American Primacy and Its Geostrategic Imperatives (1997): ..power that dominated Eurasia would exercise decisive influence over .. Western Europe and East Asia.. and .. would almost automatically control the Middle East and Africa…
Na Brzezinskiho navázal koncept New Great Game (Kleveman, L., 2003), vyzvedávající geopolitický význam hydrokarbonových nalezišť v oblasti Kaspiku.
New Great Game lze sledovat na výstavbě plynovodu Baku-Tbilis-Ceyhan (BTC) z Kazachstánu – jehož primárním účel opět nebylo zajištění nerostných surovin, ale ziskání kontroly nad strategicky významným územím a tím následně zajištění hegemonie US. Stejné nyní dělá i Čína – plynovod z Kazachstánu má stejně tak primárně geopolitické cíle.
DUNO- vlastní závěr:
Jako určitý protipól – určitý proto, protože stejně zastává unipolarismus – stoji Americký exceptionalismus: hluboce zakořeněná víra, že spojené státy jsou jiné než ostatní země: altruistické – chtějí šířit demokracii, svobodu, pokrok, dobro a to jim dává práva určovat politiku ostatních zemí. Ve svých počátcích v době kolonialismu má exceptionalismus přímo náboženský charakter. Viz známá vize Johna Winthropa (1630): For we must consider that we shall be as a city upon a hill. The eyes of all people are upon us, která pak přechází v tvrzení, že US jako jediné mohou pozvednou božské síly na světě a zachránit jej před ďáblem.
Madeleine Jana Korbel Albright: If we have to use force, it is because we are America. We are the indispensable nation. We stand tall. We see further into the future.
O něco méně flagrantní, ale obdobně přežitě působí vnímání základů společnosti skrze pojem okcidentalismu.
Na závěr se tak může někdo ptát, proč je systém, kde nejsilnější mocnost zamezuje jakékoliv jiné zemi stát se silnější než je ona samotná, lepší než řád, kde platí pravidla pro všechny stejně a nakolik je daný systém idealistický.
Vlastní spekulace))
Idealický proto, protože v globalních politických trajektoriích nakonec proti sobě zpravidla zůstanou stát dvě nejsilnější velmoci, což je ideální recept na doomsday a není zde příliš prostoru pro svobodu (pokud není myšlena jako “libtardismus”).
IMO v takovém bodě lze sledovat logické tendence, kdy silnější země jako EU, Turecko, Japonsko a zejména pak AU, západ Mercosur – Chile, Bolivie, Indie, které patří k NAM, kam směřuje i ASEAN a i samotné RU – namísto slepému příklánění se k jedné z velmocí se snaží současně držet nestranné – s hrstkou slabších akterů v delikátní snaze udržet dvě nejvetší velmoci od konfliktu a rozvíjet spravedlivý světový řád (což lze IMO sledovat zejména u Němců). V kontextu Česka jsou pak často hlasy směřující mj. k umírnění americké dominance nad EU často interpretovány jako vlastizrada – vedoucí údajně k tomu, že Amerika přestane být naším opatrovníkem, což nám ale už v roce 2018 Steve Bannon (Bannon, 2018) na Žofině řekl, že o tohle Amerika už vůbec nestojí a mělo by se nyní americe připomínat, že se může brzy stát, že se amerika současně neobejde bez Evropy. Ve své podstatě oprávněné obavy ze ztráty ochránných křídel USA lze často paradoxně slyšet od lidí, kteří ani náležitě nemluví anglicky – což je IMHO hlavní důvod, proč mezi EU a US nevznikly rovnější a pevnější vztahy (- a proč EU obecně pokulhává na globální politické, či ekonomické scéně -), díky kterým není RU u hranic Polska.. současně ale: historicky to je byla vždy právě nejsilnější velmoc, která v momentě kdy ztracela své dominantní postavení vyvolala válečný konflikt…
IMHO EU by vedle pevnějších vztahů s US měla mít také samostatnou vlastní armádu a propracovanější vojenskou doktrínu než je např. Common Security and Defence Policy (CSDP), která není pouhým přitakáváním ameriky, ale i reflektuje vlastní geopolitické zájmy, mezi než v dlouhodoběm horizontu primárně patří nějákým způsobem vycházet se svými sousedy (což v krátkodobém horizontu snadno může platit obráceně)).
Zdroje
Kleveman, L. The New Great Game: Blood and Oil in Central Asia. London: AtlanticBooks, 2003.
Bacevich, A. J. American Empire: The Realities & Consequences of US Diplomacy. Harvard University Press, 2002.
Clark, W. R. Petrodollar Warfare: Oil, Iraq and the Future of the Dollar. Gabriola Island: New Society Publishers, 2005.
Clinton Administration. Project for the New American Century: Statement of Principles. 1997.
PNAC—–Statement of Principles (rrojasdatabank.info) (accessed 2022)
United States House Committee on Foreign Affairs: H.R. 1152: Silk Road Strategy Act of 1999. U.S. Government Printing Office, 2000.
H.R.1152 – 106th Congress (1999-2000): Silk Road Strategy Act of 1999 | Congress.gov | Library of Congress
Mackinder, H. The Geographic Pivot of History. 1904.
Mackinder, H. Democratic Ideals and Reality. 1919.
Kennedy, P. „American Grand Strategy, Today and Tomorrow: Learning from the European Experience“ in: Grand Strategies in War and Peace. Yale University Press, 1991.
Wolfowitz, P. Excerpts from 1992 Draft Defence Planning Guidance. Defense Department, 1992.
Excerpts From 1992 Draft ‘defense Planning Guidance’ | The War Behind Closed Doors | FRONTLINE | PBS (Accessed 2022)
Video
Bannon, S: Steve Bannon and Lanny Davis debate (English version). At: Steve Bannon and Lanny Davis debate (English version) – YouTube